Na co se zaměřit v hlášení o indexování v Google Search Console a navíc se naučíte, proč a jak vytvořit dynamické soubory sitemap.
 
S tímto dalším dílem série o Google Search COnsole se budeme snažit pokrýt to, jak Google vlastně zpracovává hlášení o indexování vaší stránky. Jednoduše řečeno, indexování popisuje, jaké stránky Google ukládá z vaší webové stránky, je to databáze, ze které poté internetové vyhledávače čerpají, když dávají dohromady stránky s výsledky vyhledávání (SERP). Pokud jste nestihli první díl naší série, stačí se jen podívat na naše webovky, kdy je celý první díl věnován naprostým nováčkům v Google Search Console.
 
Počet těchto uložených stránek, označených jako „ověřené“ ve snímku níže, indikuje, kolik stránek z vašeho webu vlastně Google již má připravené pro své výsledky vyhledávání. Google si ponechává daleko více informací o vašich stránkách, než ty, které jsou označené jako „ověřené“, a ne všechny stránky mají úplně stejnou hodnotu. Živá domovská stránka je úplně něco jiného než statická stránka s podmínkami soukromí, například.
 
To vám pomůže tak nějak určit, kde vaše stránka vlastně stojí, s ohledem na indexování. A také můžete získat výhodu nad faktory, které ovlivňují indexování vaší stránky, primárně je to hlavně XML sitemap protokol od Google. Search COnsole vám dovoluje spravovat tento nástroj indexování pro vaši stránku.
 

Pokrytí indexování

 
Tou nejdůležitější informací, na kterou byste se měli v těchto hlášeních dívat, je hlavně pokrytí indexování a chyby při indexaci, které jsou zvýrazněny červenou barvou. Měli byste mít ideálně nula chyb při indexaci vašich stránek. Avšak když se nějaká chyba vyskytne už při procházení, Google zkrátka nemůže vaši webovou stránku indexovat. Tyto chyby jsou všechny zahrnuty v grafu níže a Pokrytí indexací má také podobné indikátory zpráv s různými vyskakujícími okénky s informačními panely.
 
Možná pro vás bude kolonka Pokrytí indexování velice jednoduchá na čtení a jednoduše v ní analyzujete informace, dokonce, i když budete mít všechny funkce zapnuté, na rozdíl od žebříčku v hlášení o výkonu.
 
Mějte ale na paměti, že když se budete neustále vracet v uživatelském rozhraní nástroje tam a zase zpátky, při každém „zpět“ se všechny funkce opět vypnou a budete je muset vždycky zapnout, pokud je tedy zapnuté mít chcete.
 
Detailní tabulka poskytuje celou řadu filtrů, které jsou tak nějak podobné s data tabulkou v hlášení o výkonu, ale pro vás to možná bude daleko méně užitečné. Každý nález je krásně uspořádán do jednotlivých skupin a organizován do řádků. Nezapomínejte na tyto filtry, hlavně, když pracujete s daleko delšími časovými úseky a s daleko větším počtem stránek.
 
Když má řádek detailů jen jednu stránku, kliknutím na ni vás zavede do nástroje pro inspekci URL pro tuto stránku. Jinak kliknutím rozšíříte a odhalíte celé hlášení o indexování dat, které jste kliknutím zvolili. Vyjmuté stránky by měly dávat alespoň nějaký smysl pro vaši webovou stránku. Například, pokud web poskytuje jistou míru kontroly uživatelům, kteří aktivně přejmenovávají a odstraňují věci, přirozeně vytvoří jistou historii URL po dokončení jejich akcí.
 
Například umělci mohou změnit jméno jejich On-line galerie z času na čas, nebo mohou úplně odstranit celé jejich dílo, které bylo prodáno, z jejich stránky. Určitě budete chtít mít nějaký proces, který by ukládal historii URL, takže když bude Google stránku procházet (a zákonitě narazí i na stránku galerie), je procházeč redirektován, nebo když to vypadá, že bylo dílo prodáno, dostane 404 chybu. Určitě to patří do dobré hygieny indexace – aktivně pracovat na vaší URL historii s Google Search Console hlášeními a vašim sitemap XML.
 

Sitemap XML

 
Je tu jistá „inkluze“ historie, co se  týče XML, pro internetové vyhledávače. Je velice pěkné, že správci webů mohou stále popsat jejich webové stránky ve formátu, který zahrnuje metadata. Google decentralizuje indexy placené inkluze, aby je otevřel volně všem z komunity správců webů ve velkém, což zahrnuje také vydávání XML v lokacích, které jsou specifikovány ve vašem souboru robots.txt.
 
Nejčastěji budete potřebovat pouze jeden jediný soubor Sitemap XML, který bude umístěn ve vašem základním adresáři a bude nazván „sitemap.xml“, tedy pokud popisuje méně než padesát tisíc stránek. Specifikace Google nedovoluje jednomu souboru sitemap popisovat více. Budete muset dodat další sitemapy pro pokrytí webů, které mají daleko větší počet stránek, než padesát tisíc, pokud jich tolik budete chtít popsat.

Vytváření sitemap XML

 
Statické sitemapy vás mohou dostat do menších svízel, avšak budete určitě chtít použít ten samý kódovací jazyk, který byl použitý pro stránku, abyste docílili toho, že vybudujete soubor dynamické Sitemapy, která bude odpovídat požadavkům pro /sitemap.xml URL. Pokud budete chtít jít cestu NodeJS rámce, tak poté následující Rails implementace mohou sloužit jako příklad pro různé nápady k vybudování v React, ANgular nebo klidně i Vue.
 
Zaprvé, musíte definovat cestu pro sitemapu a namířit ji správným směrem. Sitemap controller může být nastaven, aby reagoval s XML za použití ‘respond_to :xml’ pomocné metody a argumentu symbolu. Uvnitř bloku definice akce indexu, definujete variabilní instance pro databázi entit, které by se shodovaly s vašimi kritérii, a tak dále.
 
Dále použijte vaše template (v tomto případě Ruby) k vytvoření logiky pro vývoj vašich XML poznámek, začínaje u domovské stránky. Tady je přesně to místo, kde budete definovat metadata jako Priority a kde budete poskytovat naposledy modifikované detaily, atd. Domovská stránka může být nastavena na hodnotě priority jako 1.0, kdežto všechny ostatní stránky by mohly být frakce této, až na daleko nižší stránky, které budou mít hodnotu. 3 a nižší.
 
Vyhněte se přemýšlení o Prioritě v termínech nějaké hodnoty stránky v reálném světě. Namísto toho přemýšlejte o prioritě jako o způsobu, jak byste chtěli upřednostnit cyklus řady aktualizace, založené na tandemu s očekávánou změnou frekvence. Jeden může předpokládat, že by kategorie a subkategorie stránky byly důležité a tak by těmto mohla být dána daleko vyšší priorita, než stránkám, které se mění o hodně častěji.

Stránka XML sitemapy je přesně ta jedna stránka, kde čas odpovědi nebude v žádném případě negativně ovlivňovat vaše hodnocení. Google bude dostatečně trpělivý, v rozumných mezích, aby úspěšně připojil metadata k těmto padesáti-tisícovým značkám. Samozřejmě nechcete, aby se někde zdržel požadavek na Sitemap stránku. Pár tisíc stránek by vás však nemělo nijak zneklidňovat. Pokud máte číslo blížící se padesáti tisícům, tak se ujistěte, že vše funguje dostatečně efektivně.
 
Když se mění stránka často, budete chtít umístit váš Sitemap builder do kódu vaší stránky. Můžete, ale nemusíte, mít štěstí s nastavováním pravidel pro spuštění CGI programu nebo s namířením URL CGI programu jako soubor sitemapy. Ztratíte totiž dynamickou povahu, byť se může jednat o adekvátní přístup.
 
Ve zkratce, statické sitemapy mohou být docela bezpečné k vybudování za použití vi(m) editoru příkazového řádku. Vi doslova garantuje, že bude dostupný pro přesně ty chvíle, když je vám dovolena nějaká terminální schránka. Editujte seznam URL programováním nahrávek a následně je přehrajte, abyste generovali XML uzly.
 
Poté můžete začít pracovat daleko lépe s Google Search COnsole, dokonce i když máte jenom statickou sitemapu. Pokud víte o vi(m), je to velká výhoda pro technologické SEO praktiky, přesně díky tomuto druhu práce a určitě budete chtít napsat něco takového, co je aktuální.